Ketoacidóza je akutní komplikace cukrovky, která vzniká, je-li v těle nedostatek inzulinu. Obvykle se pojí s hladinou krevního cukru, i když v některých situacích (např. při užívání léků zvaných inhibitory SGLT2) se může vyskytovat i bez výrazné hyperglykemie.
Ketoacidóza
Ketoacidóza je akutní komplikace cukrovky, která vzniká, je-li v těle nedostatek inzulinu. Obvykle se pojí s hladinou krevního cukru, i když v některých situacích (např. při užívání léků zvaných inhibitory SGLT2) se může vyskytovat i bez výrazné hyperglykemie.
Příčiny vzniku ketoacidózy
Nejčastějšími příčinami vzniku ketoacidózy jsou zapomenutí aplikace inzulinu, aplikace vadného inzulinu (přehřátý, starý, vysrážený či přemrzlý), špatná technika aplikace perem (např. ucpaná jehla) či velmi často zalomení kanyly inzulinové pumpy.
Co se děje v organismu
Při ketoacidóze nedokáže tělo využívat cukry k získání energie. Proto vytváří alternativní zdroje energie, tzv. ketolátky (kyselina acetoctová, aceton, kyselina beta-hydroxymáselná). Nadměrné množství ketolátek ovšem způsobí překyselení organismu, které vede ke změnám poměru iontů a k rozvratu vnitřního prostředí. U osob s ketoacidózou si někdy lze všimnout kyselého, acetonového zápachu z úst.
Tělo se snaží s překyselením (tzv. acidózou) bojovat. Mezi typické příznaky patří zrychlené dýchání, kdy se tělo snaží vydýchat oxid uhličitý a tím snížit překyselení. Rychlému dýchání neboli hyperventilaci se také říká Kussmaulovo dýchání. Pro tělo je tento stav namáhavý a vede k uvolňování kyseliny mléčné (tzv. laktát), která však dále okyseluje organismus. Při ketoacidóze člověk ztrácí vodu, zejména častým močením a pocením se, což vede k dehydrataci. Dehydratovaný člověk má pocit sucha v ústech a velkou žízeň.
Diagnostika a léčba
Přítomnost ketolátek je možné otestovat v krvi a v moči (testovací proužky DiaPhan, HeptaPhan apod.). Stanovit ketolátky v krvi umějí některé glukometry, např. Freestyle Optium, Freestyle Libre či Wellion.
Ketoacidózu je při včasné diagnostice a léčbě často možné zvládnout doma. Při rychlém zhoršení stavu a neefektivitě domácí léčby je však třeba včasně vyhledat lékaře a stav se někdy neobejde bez hospitalizace v nemocnici. Během pobytu v nemocnici jsou podávány tekutiny a inzulin do žíly, aby se doplnily chybějící tekutiny a postupně klesla hladina krevního cukru. Je také upravována hladina iontů. Lékař a edukační sestry hledají příčinu vzniku tohoto stavu, aby se zamezilo jejímu zopakování.
Autor: MUDr. Jitka Husáková, lékař Klinika diabetologie, IKEM