Hybridní uzavřený okruh je kombinace inzulinové pumpy, kontinuálního senzoru a chytrého algoritmu, který umí v době mezi jídly samostatně upravovat dávku inzulinu. Pacient však stále musí aktivně myslet na včasnou aplikaci inzulinu k jídlu, protože o to se ani pumpy s automatickými funkcemi zatím samy postarat neumějí.
Hybridní uzavřený okruh v léčbě diabetu
V čem spočívá přínos uzavřeného okruhu?
Hybridní uzavřené okruhy jsou první generací léčby diabetu 1. typu, která dokáže nejen zlepšit glykemické výsledky léčby, ale také snížit pacientovu každodenní zátěž nemocí. Kontinuální senzory či samotné inzulinové pumpy sice přinesly mnoho možností, jak léčbu posunout, vždy však výsledek záležel zejména na aktivitě samotného pacienta. Hlavní výhodou hybridního uzavřeného okruhu je, že algoritmus aktivně upravuje dávku inzulinu k cílové glykemii i v době, kdy se jeho uživatel nemůže o cukrovku starat (například během spánku či v práci). Algoritmy dovedou bezpečně a postupně zkorigovat vysokou glykemii nebo naopak včasným vypnutím dávkování inzulinu zabránit rozvoji nepříjemné hypoglykemie. Při zapomenutém bolusu k jídlu si ihned všimnou vzestupu hladiny glukózy a včasným zvýšením podané dávky inzulinu se snaží zabránit rozvoji výrazné hyperglykemie.
Co je důležité pro úspěšnou léčbu?
I když uzavřené okruhy pacientovi výrazně pomáhají s kompenzací glykemií, pořád je nezbytné, aby byl jejich uživatel aktivně součinný na své léčbě. Měl by si před každým jídlem aplikovat bolus, nejčastěji s pomocí počítání sacharidů a jejich zadání do bolusového kalkulátoru. Pro funkčnost celého systému je zcela zásadní, aby pacient udržoval funkční místo vpichu senzoru a kanyly a pravidelně místa vpichu střídal. Důležité také je, aby uživatel chytrému algoritmu důvěřoval a nesnažil se do něj příliš zasahovat. Nevhodné zásahy do fungování uzavřeného okruhu totiž mohou zbytečně rozkolísat glykemie a místo šetření práce ji pacientovi naopak přidělat.
Jak vybrat uzavřený okruh?
Existuje více typů hybridních uzavřených okruhů a při výběru je potřeba vzít v potaz jak fyzickou podobu systémů, tak algoritmus, který obsahují. Je důležité se podívat na samotnou inzulinovou pumpu a s ní na kompatibilní kontinuální senzor. Algoritmy obsažené v jednotlivých systémech se výrazně liší a s výběrem toho vhodného pacientovi poradí ošetřující lékař. Některé systémy umožňují uživateli volně zasahovat do dávkování inzulinu, zatímco jiné to neumožňují prakticky vůbec. Každý okruh také cílí na trochu jinou hodnotu glykemie, a ne u všech je možné toto nastavení uživatelem upravit. Uzavřené okruhy se dále liší svou schopností se učit o svém uživateli – zatímco některé systémy to neumějí vůbec, jiné obsahují pokročilé učící se algoritmy. Většinu systémů ovládá pacient přímo z inzulinové pumpy, ale existují i uzavřené okruhy, které umožňují ovládání z mobilního telefonu. Stejně jako klasické inzulinové pumpy i hybridní uzavřené okruhy se předepisují na období čtyř let, proto je vždy přínosné při výběru předem konzultovat případné dotazy s lékařem či diabetologickou edukační sestrou.
Autor: MUDr. Klára Sochorová, lékař Klinika diabetologie, IKEM